Indie

Obecně

Indie, stát ležící na Indickém subkontinentu v Jižní Asii je sedmou nejvěší a druhou nejlidnatější zemí světa. Na území o rozloze 3 287 590 km² žije více jak jedna miliarda a sto tisíc obyvatel. Hlavním městem je Nové Dillí s populací o počtu okolo 312 tisíc obyvatel. Indie je členem volného sdružení společenství národů patřících pod Velkou Britanii. Je jednou ze zemí s nejrychlejším růstem populace, drží si druhé místo, hned po Číně. Díky vlastnění několika jaderných zbraní je Indie označována jako jaderná velmoc a regionální mocnost. Indie je goegraficky umístněna jak již bylo výše zmíněno na Indickém subkontinetnu, sousedí se zeměmi jako jsou například Bangladéš, Srí Lanka, Čína, Nepál, Pákistán a Bhůtán.

Historie

Z historického hlediska byla Indie podle nálezů pozůstatků lidských kultur obydlena přibližně od roku tři tisíce před naším letopočtem. Zhruba o tisíc let později osídlily území dnešní Indie Indoevropské kmeny. Indie byla proslulá svým dělením obyvatelstva do společenských vrstev, takzvaných kast, které nařizuje i samotný hinduismus. Traduje se, že toto dělení zavedly právě Indoevropské kmeny. V 5 století před naším letopočtem bylo v zemi zavedeno jako globálně uznávané náboženství Budhismus, který o odhadem 1000 let déle vytlačen vládnoucí dynastií Guptovců. Šestnácté století se pak stalo symbolem pro zavedení dodnes přetrvávajícího Islámu. Indické pobřeží bylo již v 15. století osidlováno evropskými obchdními osadami a koloniemi. O sto let později vznikla na tomtéž území první akciová společnost zvaná „britská Východoindická společnost“, jenž je přičinou kolonizace celého kontinentu Indie. Produktem této kolonizace byla bristká kolonie zvaná Bristká Indie (vznik 19. století). Indie bojovala s kolonizací ze strany Velké Británie již od počatku 20. století nenásilnou formou v čele s jedním z největších duchovních a politických vůdců Móhandásem Karamčandem Gándhím.Koncem padesátých let devatenáctého století byla vydána ústava jenž rozdělovala kolinii Britskou Indii na Západní Pákystán, Východní Pákystán (v současné době Bangladéš) a Indii. Navíc prohlásila Indii za samostatnou demokratickou republiku. Indie je dnes rozdělena na takzvané spolkové státy, jejich přesný počet je v současnosti 28. Každý má vlastní volební vládu.

Povrch

Indii na severu obklupuje Himalájské pohoří, jih je ohraničen Indickým oceánem, západ omývají vody Arabského moře a východ moře Bengálské. Nejznámější řeky na území Indie nesou názvy Indus, Ganga a Brahmaputra.Z geologického hlediska je povrch Indie možno rozdělit do tří skupin Indoganžská nížina, stará centrální krystalická Dekánská plošina a velehorská oblast na severu kontinentu. Sever státu je znám pro své mohutné horské masivy Himaláje a Korokorámu, které jsou pokryty velkými horskými ledovci. Pohoří Korokorám je významné v souvislosti s druhou nejvyšíší horou světa, která se zde nachází. Nese jméno K2, které dal hoře T.G.Montgomery, člen expedice, která měla za úkol tamnější území prozkoumat, vrchulům byly dány naźvy K1 – K5, přečemž K2 je jediný název, který se udržel, u nás se používá též jméno Čchokori. Hora dosahuje výšky neuvěřitelných 8611 m.n.m. Indie by mohla být díky svému velkému přírodnímu bohatství jedna z největších zemí světa avšak stále rostoucí populace strhává životní úroveň Indů na minimum.

Ekonomika

Většina Indů žije prakticky bez základních životních potřeb. Zemi též sužují časté přírodní katastrofy jako například zemětřesení, které poškozuje jinak úrodnou půdu. Velkým problémem je též malá rozloha přirozeně úrodné půdy vůči půdě úrodné, která potřebuje vetší zemědlské zakroky k uspěšnému vypěstovaní a sklizení plodiny, které jsou vzhledem k finančnímu stavu většiny Indů neproveditelné. Od rozdělení Indie v 50 letech byly provedeny mnohé pokusy o zavlažovaní suché půdy různorodými zavlažovacímy systémy, byla rozšiřována úroda různými průmyslovými sazenicemi a hnojivy, hospodářství se však v Indii nevyplací kvuli zákonu, který se mnohým Indům nelíbí, jenž nařizuje hospodářsví rovným dílem rozdělit mezi své potomky. Někteří zemědělci přecházejí z tradičních plodin na takzvané geneticky modifikované potraviny, sazenice a semena pak nakupují v zahraničí. Hlavním produkty Indivkého hospodářství jsou rýže, bavlna, moruše, proso, pšenice, fazole, mango, ořechy, čajovník a juta. Zemědělstvím se v Indii živí stále přibližně 62 procent obyvatelstva avšak i zde se poslední dobou od hospodářství spíše odklaní k výrobě težkých strojů, těžbě ropy a výdělku na turistickém ruchu.

Obyvatelstvo

V Indii žije spoustu rozdílných etnických skupin, které se mezi sebou dorozumívají více jak 1000 nařečími a zcela odlišnými jazyky. Odhadem osmdesát procent populace vyznává hinduismus, zbytek je vyznavačem různých náboženství. Svatby jsou v Indii převažně symbolem spojení dvou rodů. Podle tradice vybírají rodiče svému dítěti partnera na celý život ještě před jeho narozením nebo ve velmi útlém věku. Moderní generace avšak tyto, převážně naboženské, zvyky odsuzuje a neuznává. V chudých vesnicích s malým počtem obyvatel dodnes není elektřina či jakékoliv jiné stopy civilizace, traduje se, že odhadem polovina chudých lidí, bez základních životních potřeb žije v Indii. Mnoho lidí se v nynější době přesouvá z těchto chudých vesnic do velkých přelidněných měst. Ve městech se defacto veškerý společenský život odehrává na rozlehlých náměstích, které jsou často obklopeny tržními stánky. Souhrně vyřčeno je Indie poměrně rozsáhlým státem, s velkým přírodním bohatstvím, velkou spoustou obyvatel avšak sužuje ji neuvěritelně krutá chudoba.